3 kroky, které vám pomohou řešit stres i bez jídla

Jistě se shodneme na tom, že kromě pocitu hladu existuje celá řada dalších podnětů, které nás provokují k jídlu. Mohou to být to lákavé vůně, slevy při nákupu v obchodě či různé společenské situace. Takovým signálům říkáme „vnější“. Často se stává, že právě tyto vnější signály přebíjejí i pocit sytosti. Představte si například situaci, kdy jste po skutečně vydatném obědě, ale kolegyně vám nabídne přímo fantasticky vyhlížející čokoládový dortík. Odoláte?

Kromě vnějších podnětů, však existují i podněty „vnitřní“, neméně důležité, které mají rovněž tu moc přimět nás k jídlu. Jsou to na jedné straně fyziologické signály (hlad, chuť, hormonální změny), na straně druhé sem však určitě patří i naše emoce a dále postoje, myšlenky, očekávání a představy.

V tomto článku se budeme věnovat především emocím (které v nás vyvolávají mimo jiné i stresující situace) a tomu, jak je neřešit za pomoci jídla.

Jídlo jako řešení stresových situací

Také se vám stává, že v práci nestíháte? Vynadává vám šéf, nebo se nepohodnete s kolegou? Naštve vás po příchodu z práce manžel či rozjívené děti? Jste nervózní před důležitou schůzkou, přednáškou nebo třeba zkouškou ve škole? Čokoláda ve vás zmizí a ani vlastně nevíte, že jste ji snědli. Stokrát si můžete říkat, že tímto řešením škodíte jen a jen sobě, ale emoce v tu chvíli převálcují rozum.

Je řešení stresových situacích jídlem vaším dlouhodobým problémem? Pak určitě nahlédněte e-booku od zakladatelky STOBu Ivy Málkové s názvem Aby jídlo bylo radostí, ne starostí a vyřešte svůj problém jednou provždy. Stáhnout si ho můžete na našem e-shopu. 

Proč tomu tak je?

Silné emoce vyvolávají tělesné změny, které nejsou v dnešním civilizovaném světě potřeba. Zrychlí se srdeční tep, napnou se svaly, ale vy nikam nevyběhnete, nebojujete o život, jako to museli dělat vaši dávní předkové, u nichž tyto změny plnily svůj účel.

Energii a napětí, které se postupně hromadí, je třeba uvolnit vhodným způsobem, jinak může být příčinou vzniku psychosomatických onemocnění.

Pokud si v této situaci vezmete např. sladkost, napětí opravdu poklesne, nikoliv ovšem tím, že by se přímo uvolnilo, ale je jen potlačeno. A po „přebití“ napětí sladkostmi, toto napětí za čas znovu naroste. Pokud však k řešení stresu využijete sport, funguje to podobně jako ten útěk pravěkého člověka před divokou zvěří - napětí se uvolní a už se nevrací.

V těchto situacích se projevuje tzv. operantní podmiňování, kvůli kterému jste se naučili řešit stres jídlem. Pouze to chování, které je nějak odměněno, se udrží, a to, jež je trestáno, vymizí. V důsledku podmiňování se naučíte např. řešit stres sladkým. Při řešení stresu jídlem poklesne napětí, bezprostředně se vám uleví, a jste tedy za nevhodné chování pozitivně odměněni. Tím je nevhodné chování posíleno a pak už se zautomatizuje vztah: někdo mě rozčílí a já automaticky sáhnu po jídle.

Tyto návyky si často přinášíme již z dětství, když jste třeba brečeli, protože jste byli vzteklí, a maminka vám dala na uklidnění jídlo. Pokud se vás tento problém také týká, neudělejte stejnou chybu jako vaši rodiče, a pokud to ještě lze, zkuste to udělat při výchově svých dětí či vnoučat jinak.

Pojďme se společně naučit, jak se vyrovnávat s emocemi jiným způsobem než pomocí jídla.

Máte-li opravdu závažný problém (rozvod, úmrtí někoho blízkého apod.), který ve vás vzbuzuje nadměrné emoce neúměrně dlouhou dobu, řešte v první řadě za pomoci odborníka samotný problém.

3 kroky, díky kterým se naučíte řešit stres bez jídla

Při trénování nového chování postupujte podle následujících kroků:

První krok: Uvědomte si spouštěč, který stresovou situaci vyvolává.

Pomoci vám v tom mohou záznamy jídelníčků. Zkuste si alespoň týden zapisovat, co jíte, kromě snědeného jídla si zapište vždy i náladu/pocity (např. zlost, hněv, úzkost, strach, osamělost, únava, nuda, smutek, provinilost apod.), které jste před jídlem měli, zapište si i kde jste jedli, s kým a co jste při tom dělali.

Můžete využít papírových záznamů - tabulky si stáhnete přímo z odkazu zde. A nebo využijte program na zapisování jídelníčku Sebekoučink, kde si můžete tyto informace napsat do poznámky.

Zpětně (například po týdnu zapisování) si zhodnoťte své záznamy a uvědomte si, které pocity a emoce u vás nejčastěji souvisí s jedením, a také co k těmto emocím vede. Odhalte tzv. spouštěče stresových, či jiných situací, které vedou k jídlu. 

Druhý krok: Pokud je to možné, spouštěč stresu omezte, případně ho zkuste úplně vyloučit 

Pokud je to možné – i když je to běh na delší trať – učte se řešit samotný problém, který je pro vás stresující (nácvikem asertivity, komunikačních dovedností apod.). Změníte pak emoci, a tím i chování vázající se na danou situaci.

Třetí krok: Pokud nelze spouštěče vyloučit, trénujte, jak na ně  reagovat vhodněji

Pokuste se pocit libosti ze sladkého, kterým řešíte stres, nahradit jinou činností spojenou s pozitivním pocitem. Je třeba si řešení naplánovat dopředu, než stresová situace vůbec nastane. Pokud vás stresová situace zastihne nepřipravené, opět pro vás bude to nejjednodušší řešení sáhnout po čokoládě nebo jiné dobrotě. Naplánujte si tedy dopředu konkrétní příjemné činnosti, které u vás vyvolávají uvolnění (např. cvičení, které vás baví, masáž, horkou vanu či relaxaci).

Nápady na tzv. náhradní činnosti, kterými můžete nahradit onu zmíněnou čokoládu, najdete v blogu k této Výzvě.